18. - 19. století
Během 19. století se začaly sklárny stěhovat z lesů a hor zpět k obydleným osadám, vesnicím a městům. Dřevo již nemohlo pokrýt surovinové požadavky díky narůstající se produkci, proto podniky hledaly nová místa u silnic nebo jiných komunikací. V průběhu první poloviny 18. století se rytina skla vyvíjela od prostého figurálního a rostlinného dekoru, k přehlednému, většinou ornamentálnímu projevu.
Avšak navzdory nové módní vlně se až do konce 18., i do počátku 19. století vyráběly holby, číšky a lahvičky se zlidovělým dekorem, které byly určeny pro širší vrstvy obyvatelstva.
Specialitou české sklářské výroby bylo sklo dvojstěnné, které navazuje na velmi starou tradici. Po polovině 18. století ustupovalo barokní cítění jemnému rokoku, opouštějícímu přepychovou pompéznost. Tím se také vytrácel zájem o reprezentační kusy, a zejména v městském prostředí plnilo sklo celou řadu užitných i reprezentativních funkcí. Sklo započalo plnit roli užitného předmětu jako obal pro nejrůznější komerčně vyráběné tekutiny, jednalo se například o alkoholické nápoje. Objevují se tak lahve na nejrůznější pálenky a zdokonaluje se design půllitrových sklenic na pivo nebo také soupravy na studené i teplé nápoje a různé typy pohárků. Sklo se v průběhu druhé poloviny 19. století stávalo běžnou součástí života ve stále nových souvislostech každodennosti.
Stránka 1 z 1 - 4 položek celkem
Stránka 1 z 1 - 4 položek celkem